Při slově hokej se většině lidem na prvním místě vybaví sport. Mne se ale vybaví láska, zábava a skvělí lidé!
Nesnáším věty typu "Nechápu, jak tě to může bavit", "Hokejisti jsou jen namyšlený trapáci s vymaštěnou hlavou", "Ty jsi holka? A máš ráda hokej? Nesmysl."... a tak dále.
Tak v první řadě, co mě na tom tak baví je to, že hokej není stále dokola to samé, nikdy nemůžete dopředu vědět, jak to celé skončí a to je na tom to vzrůšo! Je to nejrychlejší hra na světě, takže se tam něco děje a nečekáte půl hodiny na to, až přebruslí hřiště. Baví mne na tom hlavně to fandění a skvělí lidé okolo. Když začnete chodit pravidelněji, vybudujete si určitou "pozici", začnete se seznamovat s lidmi a přestanete se stydět. Pamatuji si na dobu, kdy jsem se bála otevřít pusu a něco zařvat. Teď jsem ve fázi, kdy je mi všechno absolutně jedno, občas mi přijde, že v tom kotli řvu jen já, ale prostě to neřeším. Jsem tam proto, abych řvala, tak proč bych se měla stydět?
Další věc, která mne na tom neskutečně baví je přátelskost fanoušků. Samozřejmě stejného klubu, ale nic proti ostatním fanouškům také nemám. Nejkrásnější na tom celém je, že máte jednu společnou věc. A to dost podstatnou - lásku ke stejnému sportu a klubu. A to je na tom to nejkrásnější! Jdete do kotle vašeho klubu a hned první zápas Vás neznámí lidé začnou objímat při vstřeleném gólu, chytnou Vás za ramena, když se skáče a dají se s Vámi do řeči. Na hokeji nikdo neřeší jestli jste takový nebo takový, protože je tu ta jedna nejpodstatnější věc. A jak jsem už jednou říkala, je to láska ke stejnému klubu!
Máte špatnou náladu a jste otráveni z celého dne? Já znám nejlepší terapii - jít se vykřičet na staďák. Dobře, někdo si možná řekne, že je to nesmysl a že když ten tým například prohraje, tak jí bude mít ještě horší, v tom případě já považuji za nesmysl toto. Když jste na hokeji, soustředíte se na hru a ostatní myšlenky jdou stranou. Nepřemýšlíte nad tím, co jste v ten den udělali špatně, ale ze všeho nejvíce si přejete, aby Váš oblíbenec dal góla a nebo aby vyhrál bitku. Vyřvete se tak jako tak, i když se prohraje, protože každý správný fanoušek podporuje svůj tým, i když prohrává. A že zrovna prohrají? Nebude Vás to mrzet tolik, když uvidíte snahu a bojovnost těch kluků na ledě, to je mi sice líto, že nevyhráli, i když si to zasloužili, ale nenaštve mě to. Co mě ovšem naštve je to, když prohrají zaslouženě, protože byli líní dobruslit svého protihráče.
Pokud hledáte nějakého koníčka a lásku na celý život, určitě se zkuste někdy zajít podívat na hokej. Co ovšem doporučuji, je zajít do kotle Vašeho oblíbeného klubu. Nikdy totiž nezažijete lepší atmosféru, euforii a nikde to nebude prožívat tolik, jako tady. Já jsem sice ze začátku chodila "gaučovat", než jsem se odvážila do toho kotle jít, ale znovu bych to neudělala. Když sedím a jsem zticha, tak mne to ani tolik nebaví (nepočítám-li juniorské zápasy, kde radši sedím a v poklidu si vychutnávám hru). Opravdu se nebojte tam zajít, jsou tam přátelští lidé ve všech věkových kategoriích a někdo se Vás určitě ujme. A když ne? Nevadí, objevte se v kotli častěji a poznáte, že lidé okolo Vás se s Vámi začnou po chvilce bavit sami. ;)
Skvělý článek! Začala jsem opravdu přemýšlet o to, že až se dostanu na hokej, tak do toho kotle zajdu! :-)
OdpovědětVymazatP.S.: Máš skvělý blog! :-)