od pondělí do pátku u nás probíhal projekt s názvem EDISON. Šlo o to, že k nám přijelo 7 studentů z cizích zemí (Turecko, Egypt, Taiwan, Vietnam, Rusko, Gruzie, Írán). Díky tomuto projektu jsem si uvědomila spoustu věcí, které mi dříve moc nedocházeli. A co přesně jsem si uvědomila?
Měla bych se více zajímat o naší zemi!
Tento bod je asi nejdůležitější ze všech. Přišla jsem na to díky tomu, že se nás často ptali, jestli jsme pyšní na svou zemi a kvůli čemu a já nedokázala odpovědět. Jediné, co jsem dokázala říci je to, že jsem pyšná na svou zemi díky našemu národnímu sportu, kterým je hokej. Ano, je smutné, že jsem nedokázala říci, že jsem na naši zemi pyšná kvůli tomuhle a tamtomu.. A toto mne donutilo k tomu, abych se více zajímala o dějiny naší země a já příště nemusela vypadat za pitomce a budu konečně vědět, proč jsem hrdá na to, že jsem Čech!
PS. Jediné, co mne uklidňovala bylo to, že jsem nebyla sama, ale byla to celá třída.. Je to smutné..
Měla bych sledovat aktuality a situace, které se odehrávají ve spojitosti s naší zemí!
Když už se chci začít více zajímat o naše dějiny, měla bych také sledovat to, co se děje teď. Protože kdyby se mne někdo v tuhle chvíli zeptal, co se tu děje, opět bych nebyla schopná odpovědět.
Angličtina byla vždy mou slabinou!
Ano, opět jsem si dokázala, že moje angličtina je docela slabá. Né že bych nerozuměla, to ne.. Rozuměla jsem všemu, co stážisti říkali, ale nedokáži konverzovat, skládat souvislé věty a tak. Možná je to i proto, že se stydím, ale největší problém je v tom, že na angličtině vůbec nekonverzujem. Probíráme jen samou gramatiku a všechno možné, ale opravdu vůbec nemluvíme. A to je ten největší problém. Takže bych se dříve či později chtěla podívat po nějakých kurzech, kde bude především ta konverzace, ale prozatím se budu pokoušet naučit se to sama.
(Fotka s Yasinem z Turecka, mým nejoblíbenějším členem celé skupiny)
Musím více prozkoumávat naší krajinu!
Zjistila jsem, že kdyby přišel nějaký cizinec a chtěl by doporučit nějaká opravdu zajímavá místa, asi bych mu taky moc nepomohla. Něco bych mu doporučila, ale moc by toho nebylo. Proto bych měla asi více cestovat.
Každý jsme nějaký a každému se líbí něco jiného!
Samozřejmě, že toto jsem říkala i předtím, ale asi jsem to nějak nedodržovala. Vždy jsem moc řešila, jak vypadám, co dělám a tak. Myslím si, že toto není vůbec důležité a člověk, který je jen trochu v pohodě na tohle koukat nebude. Stejně tak jsem vždy odsuzovala lidi jen podle toho, co měli rádi. Ale je to blbost. Sto lidí, sto chutí. A to opravdu sedí. Někdo má rád to, někdo zase to. Já vidím smysl v něčem, on zase v něčem jiném.
Žádné komentáře:
Okomentovat