Seriál na pokračování: Kapely, které pro mne něco znamenaly nebo znamenají - ASKING ALEXANDRIA

Ahoj,

je tady první díl toho "seriálu". Tento díl bude o britské kapele ASKING ALEXANDRIA. Proč jsem si vybrala jako první zrovna tuhle kapelu? Možná to bude znít hrozně hloupě, ale zrovna jí poslouchám, tak asi proto. Takže jdeme na základní info. :)

Kapelu založil kytarista Ben Bruce v roce 2008. Původně bylo šest členů, ale klucí vykopli klávesáka Ryana Binnse. Jejich první album nese název "Stand Up and Scream". V červnu v roce 2010 začala kapela nahrávat debutové album s názvem "Reckless and Relentless", které vyšlo v únoru 2011 a konečně se dostáváme k mému nejoblíbenějšímu albu, které vydali v roce 2013 a má název "From Death to Destiny".

Kapela se skládá z 5-ti členů a to ze dvou kytaristů Bena Bruce a Camerona Liddella, z basáka Sama Bettleyho, bubeníka Jamese Cassellse a zpěváka Dannyho Worsnopa.

Našla jsem takovej challenge ohledně Asking Alexandrie a rozhodla jsem se z něj použít pár otázek, abych Vám trošku přiblížila můj názor na ně a tak. Samozřejmě, že jsem nedělala všechny, protože bych se z toho zbláznila a článek by byl straašně dlouhý, ještě delší než je teď. ;) :D (Kdyby měl někdo zájem o tom challenge, tak je ZDE)

1) Why Do you like Asking Alexandria? (Proč máš rád/a Asking Alexandria)

Tak to je sakra těžká otázka. Nejdříve začnete poslouchat pár písniček a postupně si je zamilujete. Začnete je poslouchat čim dál tim víc a není den, kdybyste si tu bandu nepustili. Postupně si začnete i "budovat" nějaké vztahy ke členům. Upřímně řečeno, nikdy před tím jsem styl, co hraje AA neposlouchala a tak se mi ze začátku moc nelíbili, ale pak mi kámoš poslal akustickou verzi od písničky Someone Somewhere a to bylo tak boží! :3 Ale pořád to nějak nevysvětluje ten důvod "proč", ale na tuhle otázku se opravdu strašně těžko odpovídá. 

2) Post yout favourite AA song. Explain what the song means to you. (Zveřejněte oblíbenou písničku od AA a vysvětli, co pro tebe znamená)

Podle mě tohle nebylo ani tak těžký uvažování. Nejdříve to pro mne byla již zmiňovaná "Someone Somewhere" a to ve všech třech verzích, co vydali, ale potom, co jsem slyšela "Don't pray for me" je jasné, že je to ona a také vysvětlím proč. Danny se dlouuho topil ve "s*ačkách", takže chlastal a tak. Několikrát byl v protialkoholové léčebně, ale pokaždé se ta jeho závislost vlastně vrátila. Těžce nedával koncerty, takže buď zpíval na playback a nebo skoro vůbec a nebo také zpíval, ale bylo to opravdu hrozný. Díky bohu je to za ním a to díky jeho skvělému kamarádovi Benovi Brucovi a fanouškům AA. Při jednom koncertě v Seattlu byl Danny tak opilej, že nebyl schopnej absolutně ničeho, akorát tak nadávat a "mlátit" fanoušky. Ano, je to smutný, ale je to tak, ale Bena to naštvalo, tak se ptal lidí, kdo chce, aby Danny pokračoval v tom, co dělá a aby byl pořád stejný. Je pravda, že se pár rukou zvedlo, ale dohromady by se to dalo spočítat možná na prstech jedné ruky. A potom se zeptal, kdo chce aby se léčil a stal se lepším a to se přihlásili skoro všichni, Danny sice protestoval, ale potom si uvědomil jaký opravdu je a šel se léčit a on to dokázal! Tahle písnička obsahuje Benovo hlas právě ze záznamu tohoto koncertu a říká tam právě tu část, jak se ptá těch lidí, kdo chce, aby se šel léčit. No, nebudu to dál rozkecávat, prostě je ta písnička pro mě strašně emotivně silná a proto jí tak zbožňuju.. :)


3) Asking Alexandria favourite lyrics (Oblíbený text od AA)
Tak asi nejspíš písnička "Savior" :) Je to písnička od Dannyho, ale ten patří do AA! :)

4) IF you had to pick one, who is your favourite AA member? (Pokud bys měl vybrat jednoho, kdo je tvůj oblíbený člen AA?)
Tak určitě Ben Bruce! :) Mám ho strašně ráda jako člověka a to co dokázal s Dannym.. :) Bez komentáře ;) 

5) What was the first AA song you've heard? (Jaká byla první písnička, co jsi slyšel od AA?)

Písnička "Closure".. Tu písničku jsem ze začátku nesnášela, ale později jsem si jí celkem oblíbila. :)

Myslím, že výběr těchto pěti otázek bohatě postačí. :)

Teď by sem chtěla tak trošku okomentovat alba "Stand Up and Scream", "Reckless and Relentless" a jejich nejnovější album "From Death to Destiny". Berte to s rezervou prosím. :)

1) Stand Up and Scream

První album s názvem "Stand Up and Scream" obsahuje celkem třináct skladeb a to skladby: Alerion; Final Episode; A Candlelit Dinner with Inamorta; Nobody Don't Dance No More; Hey There Mr. Brooks; Hiatus; If You Can't Ride Two Horses at Once... You Should Get Out of the Circus; A Single Moment of Sincerity; Not the American Average; I Used to Have a Best Friend (But Them He Gave Me an STD); A Prophecy; I Was Once, Possibly, Maybe, Perhaps a Cowboy King; When Everyday's the Weekend. Co mne na první pohled praštilo do očí, byly nesmyslně dlouhé názvy. Většinu z nich si nejsem schopná zapamatovat do teď a myslím si, že nejsem jediná, kdo s tím má problém, ale s tím asi nikdo z nás nic neudělá. Co se mi na desce hodně líbí, je to, jak dokáže Danny Worsnop ovládat různé techniky hlasu. Ať je to vysoký screaming nebo hluboký growling a v neposlední řadě samozřejmě také čistý zpěv. Další věc, kterou obdivuji na Dannyho hlase je to, jak rychle tyto hlasové techniky dokáže střídat a třeba také to, že z vysoké scremu to plynule přechází do growlingu a dalé do čistého zpěvu. Refrény těchto písní jsou velice chytlavé a melodické, ale musím říct, že většina písniček je tzv. "na jedno brdo", což je ale u metalcoru naprosto normální, takže jim asi nic nevyčítám. V této desce používají také dost elektronických prvků, které někdo může považovat za otravné (jako třeba já :D ) a někdo to naopak uvítá, protože to desku tak nějak "oživý". Co také můžeme slyšet, je hlas kytaristy Bena Bruce především v písničkách "Not the American Average" a "A Single Moment of Sincerety". Části, kde již zmiňovaný Ben zpívá patřily a stále patří mezi mé oblíbené. Dle mého názoru je to skvělé oživení desky (mnohem lepší než nějaké elektronické efekty). Na závěr bych chtěla říct, že na to, kolik jim tenkrát bylo patří deska mezi ty lepší, především ve stylu, ve kterém se AA pohybuje, takže bych dala známku 6/10.

(Album si můžete poslechnout zde)

2) Reckless and Relentless

Další album, v pořadí druhé obsahuje tentokrát 12 skladeb, které už tentokrát nejsou tak nesmyslně dlouhé, no podívejte se sami: Welcome, Dear Insanity, Closure, A Lesson Never Learned, To The Stage, Dedication, Someone, Somewhere, Breathless, The Match, Another Botthle Down, Reckless and Relentless, Morte Et Dabo. Mé srdce plesá pokaždé, když tuto desku slyším. Na rozdíl od předchozí desky je tato mnohem více tvrdší a agresivnější. Elektronické prvky jsou do písniček přidávány i tentokrát, ale tak nějak se "netříškaj" přes sebe a i já to považuji jako pěkné zpestření desky. U této desky je větší důraz kladen na kytary, který svými "breakdowny" vytvářejí takový "temnější" dojem z celého poslechu. Možná za to může i Dannyho growling, kterého je tady opravdu hodně. Všechny písničky na sebe úžasně navazují, vytváří jakýsi "příběh". I tentokrá nechybí hlas kytaristy Bena Bruce, kterého je tam dle mého názoru zase málo. :D Musím říci, že jedna z nejpovedenějších písniček je závěrečná "Morte Et Dabo", ten sbor na začátku a náhlé agresivní zrychlení je na tom přímo dokonalý a samozřejmě nechybí opět povedený, zpěvný a krásně melodický refrén. Desce dávám známku 8/10.

(Celé album zde)

3) From Death to Destiny

Zatím nejnovější a asi mé nejoblíbenější album od Asking Alexandrie. Obsahuje 13 skladeb a to: Don't Pray For Me, Killing You, The Death of Me, Run Free, Break Down the Wall, Poison, Believe, Creature, White Line Fever, Moving On, The Road, Until the End, The Death of Me (Rock mix). Jak už jsem jednou zmiňovala, tato deska opravdu patří mezi mé nejoblíbenější od této britské bandy. Mohla bych asi i říci, že patří mezi mé nejoblíbenější celkově. Hned jako úvodní píseň je má nějoblíbenější "Don't Pray for Me", která je pro mne, jak už jsem jednou v článku zmiňovala, velice emotivní. Tentokrát AA hodně odpustili od elektroniky, ale i tak jí tam pořád můžeme najít. Čeho si velice vážím je to, že je deska mnohem více rockovější a Worsnop konečně využívá více čistého zpěvu, který se mu za ty roky opravdu hodně změnil. Už není tak upravovaný (abyste mě pochopili, není tak "umělý", na předchozích albech ho měl dost upravený v počítači). Danny má opravdu krásný hlas, možná za to může i to, že pil, protože ho podle mne má dobře "vychlastanej". 

Tato neuvěřitelná proměna k lepšímu mne přesvědčila v tom, že si tu desku prostě musim koupit, takže bych ráda řekla něco i k tomu obalu. Klucí s AA musí opravdu všude cpát ty jejich "děvky", takže nechybí ani na obalu, jak zepředu, tak zezadu. Myslím si, že kdejakou holku tento obal může trošičku odradit od koupě této desky, takže jsem i já chvíli váhala, ale pak jsem si řekla, že obal mi může být ukradený, důležitá je hudba. Co mě dále trošičku zamrzelo je to, že tam chybí tzv. booklet (kdybyste někdo nevěděl, co to je, tak jsou to ty malý knížečky uvnitř obalu), který je nahrazený jen takovým skládacím papírkem, což se mi absolutně nelíbí! Miluju, když si tim bookletem můžu listovat a prohlížet si ho, tady nebylo co prohlížet. :/

Doufám, že kluci budou v tomhle pokračovat dál, protože mají našlápnuto úplně výborně a na to kolik jim je mají ještě opravdu hodně času, takže jen tak dál hoši! :)

Dávám známku 9/10 

(poslechnout můžete zde)

(Výraz bych moc nekomentovala :D)

Pár písniček, které doporučuji poslechnout:

Don't Pray For Me

Someone Somewhere (akusticky a od Bena Bruce)

Morte Et Dabo

Brek Down the Wall

The Death of Me (akusticky a v rockový verzi)

Clsoure

A Single Moment of Sincerity

To The Stage

A Lesson Never Learned